Víte, která slova vymyslel Josef Jungmann?
16.5.2015
13:00-13:50
Svět knihy, malý sál-pravé křídlo
.jpg)
grafický workshop uhelná 2015
Pavla Ortová, Marie Krajplová, Lenka Jirková, Vojtěch Živný, Eva Stříbrská, Magdalena Kašparová, Martina Kratochvílová, Kateřina Samková, Tereza Trynerová, Tereza Příhodová
Uhelná / Uhelná 2014
měsíční residence Ontogenie
Magdalena Kašparová
Edward Lorenz pravil: krádež díla na jedné straně planety, může vést k procitnutí pěvce na straně druhé.
Vycházíme z Lorenzovi myšlenky motýlích křídel, kdy
třepetání motýlích křídel, může v konečném důsledku vyvolat tajfun třeba i někde
na druhé polovině světa. Je tedy možné, aby nepatrný vstup uměleckého díla do
života běžného člověka vedl k procitnutí pěvce? A mají lidé o třepetání křídel
zájem?
Příběh slova
Příběh myšlenky
Jungmannovy překlady Ataly a Ztraceného ráje jsou s námi každý den. I přesto, že většina z nás tyto knihy nikdy nečetla, žijeme s nimi. Díky těmto knihám vznikla čeština a tím i naše myšlení v podobě, které máme dnes. Jungmann chtěl svými překlady dokázat, že český jazyk je na stejné úrovni, jako tehdy jiné světové jazyky, a pro doložení si vybral ony dvě knihy. Náhoda vlastně chtěla, že svým rozhodnutím propojil skrze staletí život s Miltnem a Chateaubriandem. Všichni tři ve svých dobách bojovali za svobodu v různých podobách ale vždy skrze jazyk. Výstava Příběh slova, příběh myšlenky poukazuje na spojitosti mezi těmito třemi autory skrze doby a ptá se diváka, jak on sám je ovlivňován zase dále. Je kniha jen knihou, nebo je nástrojem, který může změnit myšlení lidí?
Ztracený ráj / Milton
Chateaubriand / Atala
Ztracený ráj + Atala / Josef Jungmann
Výstava bude probíhat v prostoru Výstavního sálu Galerie Klementinum (vchod B2), ve dnech 15. 1. až 2. 3. 2014, otevřeno úterý až neděle, od 10,30 do 18,00 hodin.
Schrödingerův kocour
místo: zřícenina Kuklov, okres Český Krumlov
vystavující: Martin Bražina, Vojtěch Maša, Marie Krajplová, Jaroslav Šlauf, Teri Varhol
Kostel svatého Ondřeje v Kuklově nebyl nikdy dostavěn, mniši za záhadných okolností odešli podobně, jako původní německy mluvící obyvatelstvo na konci války. Místo se silnou pamětí, kterou nemá kdo již vyprávět, je reflektováno výstavou Schrödingerův kocour. Pojem, který zastupuje experiment, který nikdy nebyl uskutečněn a je pouze v úrovni teorie, stejně tak, jako místo, které mělo sloužit duchovnímu životu a je mementem naší společné paměti, která, jak je její přirozeností, je nedokonalá s částmi, které neumíme, snad díky své neznalosti, zaplnit. Místo zříceniny k nám tedy nepromlouvá skrze přesně danou minulost, ale její dokonalost v předávání informací je na empatické úrovni, která je snad díky této neopakovatelné zkušenosti o to intenzivnější. Vystavená díla s pokorou dotvářejí prostor a stávají se kamenem, který dostavuje svoje místo.
Designblog 2012
Autogramiáda knihy Bezejmenná, Tomáš Mitura
Dům pánů z Lipé, Brno
Otevřeli jsme klec a vyletěl nám z ní pták. Možná i tři a nyní se ukrývají v knize a vyprávějí nám tři příběhy, beze slov. Příběhy tak odlišné, že pro jejich vyprávění nestačíte najít jen správný okamžik v průběhu dne, musíte najít tři chvíle v životě. Až všechny tři ptáky najdete, můžete je schovat do klece a zamknout ji.
Autogramiáda knihy Modrej Kocour, parkoviště Vaňkovka Brno
galerie Ducato: http://ducato.webuda.com/
kniha byla vydána za podpory AVU
M40, galerie AVU
Marie Krajplová, Martin Bražina
Pro většinu lidí je vesmír neuchopitelnou abstraktní
záležitostí, pro jiné přesně definovanými čísly založenými na letech
zkoumání a pozorování. Jimi se nechali Marie Krajplová a Martin Bražina
inspirovat pro název své výstavy.
M 40 - dvojhvězda objevená Charlesem Messierem, která
se nachází u kořene ocasu souhvězdí Velké Medvědice vznikla vlastně díky
chybě při jejím pozorování. Tyto dvě samostatné hvězdy se při pohledu z
povrchu Země pouze náhodou promítají na stejné místo na obloze, ale
nejsou spolu gravitačně ani jinak vázány - tudíž nemohou být
dvojhvězdou, jak jim přisoudil Charles Messier na základě svých
pozorování. Jeho vnímání vesmíru umožněné, ale také zkreslené možnostmi
18. století vytvořilo na dobu více jak 200 let fiktivní útvar, který ve
světě astronomie dodnes existuje - dnes již s označením optická
dvojhvězda a výzvou, že další průzkumy, jenž by mohly tuto hypotézu
potvrdit či vyvrátit jsou vítány.
Marie Krajplová
V oku laně vůni běhu nehledej
Perly sviním, galerie AVU, 2012
Tereza Příhodová, Vojtěch Vaněk, Marie Krajplová, Petr Šprincl, Martin Bražina
Koncepce výstavy Perly sviním vychází z novopohanské filozofie opomíjeného francouzkého myslitele 19. století Marcela Laloque, který ve svém stěžejním díle "Mysticismus v krajině" mimo jiné popisuje význam dávno zapomenutých rituálů, které se staly inspirací pro mladé umělce participující na této výstavě. Laloque ovlivněný zatracovaným knězem Dianického Wicca vyznání Igorem Moreauem, jenž praktikoval svou víru a učení v lesích Domaniale des Andaines poblíž městyse Saint-Michel-des-Andaines, kde se také roku 1873 a Laloquem potkali. Moreau a jeho církev L`église de lumiere immanente praktikovali rituál, kdy byl věřícím podáván posvátný nápoj "La joyau de la vie" (Perla života). Příprava nápoje spočívala v celotýdením vaření mořských perel, hlíny, lanýžů a medoviny za zpěvu rituálních písní. To Laloqua inspirovalo tak, že na této impresi vystavěl celé své dílo, které je dnes chápáno pouze jako přepis myšlenek Igora Moreaua. Avšak Laloquova interpretace Dianické Wicca víry vnesla nový aspekt do kontextu novopohanského učení ve Francii na sklonku 19. století. Z této interpretace vychází i pětice umělců tvořících výstavu Perly sviním. Na základě Laloquova díla a odkazu se skupina výtvarníků rozhodla uspořádat měsíční plenér v lesích Domaniale des Andaines, kde snažila zrekonstuovat Laloquem interpretované rituály. Výběr z děl vzniklých během plenérů je nyní prezentován na této výstavě. Vize Perel života jako Perly sviním.
V industriálním prostoru se spolu představí: Jakub Janovský, Jaroslav Hrdlička, Vojta Vaněk, Michal Šeba, Marie Krajplová, Martin Bražina, Viktor Vejvoda, Adéla Sobotková, Jan Pfeiffer, Josef Bareš, Veronika Vlková a Vojtěch Maša.
Jakub Janovský
Martin Bražina
Veronika Vlková
Jakub Janovský
Martin Bražina
Veronika Vlková
